Example of Category Blog layout (FAQs/General category)

Hokej je pro mě srdeční záležitost

m_dvorak_hk_krnov_archiv_klubuJednou z největších hokejových osobností na Krnovsku je bezesporu Milouš Dvořák, bývalý hráč, trenér a předseda HK Krnov. Sám tvrdí:

Hokej je pro mě srdeční záležitost

Krnovský hokej bude ve stávající sezóně slavit čtyřicet let existence. Stejnou dobu působí v HK Krnov i Milouš Dvořák. Nestor a duše hokeje v Krnově působil v oddíle jako hráč, trenér, vedoucí družstva a posledních patnáct let jako předseda. Na konci loňské sezóny se funkce vzdal a předal ji mladším. Přesto ho stále uvidíte na krnovském zimáku, kdy pomáhá s provozem oddílu a prožívá všechny utkání.

Jak dlouho působíte v krnovském hokeji?
Úplně od založení klubu, to je přelom roku 1975 a 1976. Tenkrát se v místním podniku Strojosvit založil kroužek při závodním výboru ROH. Začalo se hrát a postupně, asi po dvou letech, kdy se kádr nějak stabilizoval, a bylo vidět, že neděláme hokeji jen ostudu (směje se), tak se založil klub. Prvním předsedou byl pan Houžva. Tak od té doby jsem nejen hrál, ale naskočil hned i do výboru. A skončil na konci loňské sezóny.

A kdy jste začal vůbec s hokejem?
Začínal jsem v Krnově na starém kluzišti samozřejmě jako kluk. My jsme bydleli hned vedle, tak jsem to měl na led blízko. A jako registrovaný hráč, to jsem hrál za Slavoj Bruntál, když jsem měl asi sedmnáct. Původně jsem tam hrál za učiliště a odtud si mě vytáhli chlapi do Bruntálu. Na vojnu jsem šel do Dukly Dětřichov, bohužel zrovna sezonu předtím tam hokej zrušili, tak jsem tam hrál jen fotbal. A když jsem se pak v roce 1973 vrátil domů, tak tady hokej nikde nebyl. Jenom v Horním Benešově. Jenže v té v té době auta moc nebyla, takže byl problém dostat se na tréninky.

Takže jste s hokejem na čas skončil?
No, hokej jsem nehrál nikde. Přesedlal jsem na fotbal, kde jsem hrál za TJ Krnov krajský přebor, to jsme hrávali na staré Sokolovně. Ale jakmile se v Krnově založil hokejový klub, tak jsem se k hokeji vrátil.

Rozmýšlel jste se dlouho, jestli zůstat u fotbalu nebo se vrátit k hokeji?
Hokej měl u mě vždycky přednost. Navíc jsem si při fotbale obrátil koleno. Pak jsem šel v tom sedmdesátém pátém pracovat právě do Strojosvitu, tam jsem se vrátil k hokeji. A patřil jsem k zakládajícím členům nového klubu. Nejdříve jsme hrávali jen kluci ze Strojosvitu. Další rok už přicházeli i další kluci, kteří hrávali jen za školu. Třeba Petr Pakosta.

m_dvorak_hk_krnov_tymove_foto_1982

Jaký post jste hrával za aktivní kariéry?
Já jsem byl střední útočník. Dokonce se mi dvakrát povedlo, když se hrával okresní přebor, vyhrát nejlepšího střelce toho okresu (směje se).

Ale nezůstal jste jen u hraní, že?
Postupně jak mí dva synové dorůstali, tak jsem začal trénovat mládež. Oba moji kluci hrávali hokej, jak David, tak Petr. Už nehrají, přišly jiné starosti, ale jsou tu mladší kluci, kteří by měli tu štafetu převzít.

Jak dlouho jste působil jako aktivní hráč?
Hrál jsem do roku 1988. V osmdesátém devátém jsem si totiž nešťastně zlomil páteř, měl jsem kompresivní zlomeninu čtyř obratlů. Stalo se to na tréninku. Tak jsem s hraním skončil. Po vyléčení jsem si ještě tři roky zahrál tady místní amatérskou krnovskou Bundesligu, ale to jen tak pro zábavu.

Jakou nejvyšší soutěž jste v Krnově hrál?
V té době, když už jsem pomalu končil, tak jsme tehdy vybojovali postup do krajského přeboru 1. třídy, jakoby dnešní krajské ligy. Předtím jsme hrávali 2. třídu. Pak se asi čtyři roky hrávala i druhá liga, ale to tu byli hlavně kluci z Opavy. Klub fungoval pod hlavičkou Strojosvitu a tehdejší předseda pan Gerža se toho chopil a povedlo se mu shánět peníze. Za nás to tak fungovalo, že každá fabrika měla po palcem nějaký ten sportovní klub. S financováním tehdy nebyly žádné problémy.

Vzpomenete si na nějaké významné trenérské osobnosti, které v Krnově působily?
Za mojí aktivní kariéry tady byl pan Piskoř starší, otec Michala Piskoře, který u nás trénoval loni. Ten tu trénoval dlouho. Před ním trenér Jaroslav Houžva, ten v Krnově hokej nastartoval. A vzpomněl bych i na další jména, pan Braunsch, Jiří Plevák, nebo třeba současný trenér Jarda Plánovský, který u nás hrával, když byla v Krnově druhá liga.

A co spoluhráči? Máte vzpomínky na hokejisty, se kterými jste hrál?
Těch bylo opravdu hodně (usmívá se). Musím vzpomenout na kluky, kteří pomáhali klub založit. Olda Dušek, nyní dlouholetý kustod, hrával v obraně. Jirka Novák, Petr Pakosta, Mirek Zatloukal, Láďa Hostaša, Jožin Bašista, ten hrával křídlo.

m_dvorak_hk_krnov_tymove_foto_1988

A se kterým se vám osobně hrálo nejlépe?
Musím říct to, že tehdy jsme v tom našem manšaftu drželi všichni hodně pospolu. Myslím, že jsme k sobě měli o dost blíž, než mají teď kluci. Bylo to prostě jiné než dnes.

Vy jste ještě hrávali na odkrytém kluzišti, že?
Nejdříve jsme hráli na odkrytém kluzišti v Horním Benešově. A když jsem přišel do Strojosvitu, tam byl tehdy vedoucím investiční výstavby inženýr Jaroslav Vrzal a odcházel dělat předsedu MNV. A když odcházel, tak jsem se mu zmínil, že by se mohl postavit zimák, ať nemusíme pořád jezdit do Benešova. A asi za dva roky přišel, jestli to platí, a tak jsme v akci Z postavili první zimní stadion v Krnově, otvíral se 6. prosince 1985. Dělal jsem tam společně s dalšími stavbyvedoucího.

To už dnešní hokejisté neznají, hrát pod širým nebem.
(směje se) Většina vůbec. Je to obrovský rozdíl. Když se nám povedlo zimák dostavět, tak jsem od toho pětaosmdesátého začal dělat i správce, až do roku 1991. A kolem roku 2005 se město rozhodlo zimák zastřešit. Udělaly se i vestavby jako kabiny a tribuny. To se dělalo za provozu. Přes den se bruslilo a v noci jsme tam pracovali.

Dlouho jste se věnoval také trénování, že?
Už když jsem hrával, tak jsem trénoval děti. Ještě když se hrálo právě v Horním Benešově, tak jsme tam vozili děcka. Společně se mnou trénoval ještě pan Trčka, Vašek Mádr, Josef Živčák, nynější předseda okresního hokejového svazu, Olda Dušek. Z těch dětí pak vyrostly generace našich úspěšných juniorů.

Junioři Krnova hráli docela nedávno dost vysoko.
Když je převzal Antonín Plánovský, tak kluci hráli juniorskou ligu. To byl takový základ pro muže. Momentálně je docela špatné, že když ty děti začínají dorůstat, tak odcházejí do Opavy nebo jinam. A my pak nemáme tým mužů čím doplňovat. 

m_dvorak_hk_krnov_tymove_foto_1983

Čím si myslíte, že to je? Proč odcházejí jinam?
V prvé řadě chci říct, že si myslím, že co se týče zimáku, tak v Krnově jsou lepší podmínky než v Opavě. Je to všechno o myšlení těch lidí. Každý rodič uvažuje tak, Opava je větší klub, dám kluka tam a on to dotáhne do NHL. Jenomže je to tak, že když máte třeba v týmu čtvrtých, pátých tříd patnáct kluků a po čase se jeden chytne v mužích, tak je to výhra.

V čem si myslíte, že se hokej od vaší aktivní kariéry nejvíce změnil, co se týče lidí?
Jak jsem říkal, je to v myšlení. Spousta lidí dělá hokej ne proto, že ho mají rádi, ale proto, že za něj mají peníze. Já jsem třeba za celých třicet devět let, kdy jsem v Krnově působil, nedostal z hokeje ani korunu, spíše jsem do něj ještě vrážel. Hokej je prostě srdeční záležitost. A teď mladí chtějí hned pískat, ať za to mají peníze, nebo ideálně dělat trenéra. V tom je ta největší změna. A není to jen v hokeji, přístup ke všem sportům se změnil. Mladé generace nedávají sportu tolik, co jsme tomu dávali my, prostě všechno.

Myslíte, že dnešním hráčům říká něco pojem klubismus?
To je další věc. My jsme hráli za Krnov, a kdyby mně někdo řekl, půjdeš hrát do Horního Benešova nebo jinam, tak bych nešel. Když jsem hrál fotbal, tak v Krnově byly dva kluby? Lokomotiva a TJ. A to byly neuvěřitelné derby. A neexistovalo, že byste šel hrát do jiného klubu. Byli jsme patrioti. I kdybychom měli prosedět celý zápas na lavičce, tak jsme tam byli s tím naším manšaftem. Dneska mladí přijdou do mužů a hned si myslí, že budou hrát. A když ví, že hrát nebudou, tak radši na ten zápas ani nejedou, místo aby makali, aby se do té sestavy dostali. A ještě jedna věc. Vždycky jsem radši, když v týmu hraje co nejvíce kluků z Krnova, protože na tyhle kluky lidi chodí. Chtějí vidět svoje místní hokejisty ne nakoupené hráče třeba z Frýdku.

j_houzva_hk_krnov_archiv_klubu

A jak se podle vás změnila samotná hra?
Je to rychlejší, tvrdší, ale na druhou stranu mi přijde, že někteří hokejisté hrají tak, aby je to co nejmíň bolelo. Nikdo nejde stínit brankáři před brankoviště, protože tam to bolí, občas člověk dostane ránu pukem. Ale když se díváte na vrcholový hokej, tak jak padají branky? Ze skrumáží před gólmanem, tečovaných puků a hlavně když brankář nevidí. Když se bavíme o tom, co se změnilo, stačí se podívat na výzbroj brankářů. Kdysi to bylo všechno menší, chatrnější, malinká lapačka. Dneska tam toho místa v brance moc není, takže je třeba vymyslet něco jiného.

Vy jste strašně dlouho vedl klub jako předseda, to určitě bere veliké množství energie.
Patnáct let jsem dělal předsedu, ještě mimo trénování a dalších věcí. Ale když to člověk má rád, tak tomu něco obětuje. Já jsem hrál, kluky jsem trénoval, manželka dělala na směny ve špitále, tak jsme se kolikrát moc nepotkali (usmívá se). Takže se stávalo, že jsme třeba s muži hráli a syny jsem si bral s sebou na zápas. Takže člověk tomu opravdu obětuje dost. Všichni vidí jen tu špičku ledovce, to, co se děje na ledě, ale nikdo neví, kolik je práce kolem chodu celého klubu. Navíc teď ty poslední roky chodíte, prosíte o peníze. Tohle je ale problém celého sportu. Teď sice na svazu říkají, že peníze, které se vydělaly na mistrovství světa, dají do mládeže a menším klubům. Chtěl bych tomu věřit, ale podle mě to zase poberou velké kluby.

V hokeji se dost ztenčila základna, protože pro mnohé rodiče je hokej dost drahý, nemyslíte?
Je fakt, že když moji kluci hrávali, tak dostávali od klubu kromě bruslí celou výstroj, dneska už to tak není a ta finanční zátěž leží hlavně na rodičích. Dají na sezonu třeba i čtyři a půl tisíce, někdy i více.

Co byste přál krnovskému hokeji do dalších sezón?
Teď máme v mužích docela mladý tým. Vedení klubu se chytili taky mladší, na nich to hodně stojí. Tak jim přeji, ať mají sílu to břemeno unést, stabilizovat tým. Důležité bude navázat dobrou spolupráci s městem, tohle je u těch malých klubů nejdůležitější. Bylo by krásné, kdyby se na tom našem krásném zimáku hrála třeba i druhá liga. A ideální by bylo sehnat ještě nějakého doopravdy velkého sponzora, protože bez toho to dneska nejde.

Dovedete si tedy v Krnově představit druhou ligu.
Určitě dovedu. Už jsem to tady nějakých sedm sezón zažil. Hrálo se ještě na odkrytém stadionu a na hokej hodili jedenáct set lidí. A to jsme měli tribuny udělané z panelů, venku bylo mínus patnáct a lidi přišli. A když je teď takové zázemí, jaké je, a druhá liga by se hrála, tak věřím, že by taková tisícovka chodila pravidelně.  

MILOUŠ DVOŘÁK
Narozen: 21. duben 1951
Klub: HK Krnov
Předchozí klub: Slavoj Bruntál
Aktivní kariéra: 1968 – 1988
Post: střední útočník, hokejový nadšenec, trenér mládeže i mužů, vedoucí týmu, předseda klubu

{jcomments on}