Hokejový Krnov smutní. Ambiciózní tým totiž po skvělé základní části skončil již v semifinále play-off Krajské ligy, kde jej vyřadila Karviná. Býky nedokázal zastavit ani brankář Vítězslav Kober, který v rozhodujících zápasech sezony

dostal přednost před Antonínem Mužíkem.

Pětadvacetiletý brankář si pochvaluje krnovské fanoušky. „Když vyvolávají vaše jméno, psychicky vám to pomůže,“ říká v rozhovoru odchovanec opavského hokeje, který bude po konci hokejové sezony pomáhat fotbalovým Kylešovicím k záchraně.

Víťo, základní částí jste suverénně prolétli, ale končíte už v semifinále, musíte být hodně zklamaní…

Pořád to ještě bolí a nějakou dobu bolet bude. Představovali jsme si play-off úplně jinak. Mrzí mě naše vypadnutí ze dvou důvodů. Jednak jsme byli výborný tým a tím druhým důvodem jsou naši fanoušci. Jsou nejlepší široko daleko, jezdí s námi i ven a na rozhodující zápas přišel plný dům. Mohou nám je závidět i kluby z vyšších soutěží.

S Karvinou jste prohráli také na konci základní části, je možné, že vám herní styl Býků nesvědčil?

Když se na sérii podívám s odstupem času, tak musím říct, že měli více ze hry. Mají mladý mančaft, dobře bruslí a vyhovuje jim jejich velké kluziště.

Oba zápasy v Krnově byly vyrovnané, ale v Karviné jste prohráli tenisově 6:1. Co bylo v zápase špatně?

Myslím si, že už jsme se po prvním zápase možná viděli, jak slavíme finále. Nechytili jsme vůbec začátek zápasu, dali nám rychle tři góly. Pak jsme trošku otevřeli hru, dostali jsme se brankou na 3:1 zpátky do zápasu, ale pak jsme zase sami dvě dostali a bylo po zápase.

Rozhodující duel byl o jedné brance, jak náročné to pro vás bylo po psychické stránce?

Pro mě osobně jsou takové zápasy náročné hlavně ze začátku. Důležité je sáhnout si na puk. Prvních deset minut jsem neměl zákrok a pak na mě hned letěla střela od modré, kterou jsem měl mít, ale naštěstí mě zachránila tyč. Poté jsem ale měl pár dobrých zákroků a cítil jsem se dobře. Navíc když fanoušci vyvolávají vaše jméno, tak vám to psychicky pomůže. Na oba inkasované góly jsem si sáhl, o to je to větší zklamání.

Ve třech zápasech jste dali pouze pět branek, považujete to za hlavní kámen úrazu?

Je to určitě málo, hlavně vzhledem k tomu, jak se nám střelecky dařilo po celou sezonu. Možná to na kluky spadlo, těžko se mi to z branky hodnotí. Navíc mi přišlo, že nám v posledním zápase už trošku začaly docházet síly.

V průběhu sezony jste se v brance střídal s Antonínem Mužíkem. Jak spolu vycházíte?

Po hokejové stránce máme spolu velice dobrý vztah. Snažili jsme se jeden druhého podporovat, nevšiml jsem si, že by jeden z nás s tím měl nějaký problém, ani během play-off. Do posledního momentu nebylo jisté, kdo bude chytat, protože Tonda měl v základní části snad jednu porážku, ale vzal to dobře. Abych pravdu řekl, tak jsem byl sám trošku překvapený, že jsem šel do branky já, ale důvěru jsem se trenérovi snažil splatit.

Jak se vám osobně v Krnově líbí? Zvenčí se zdá, že klub funguje perfektně…

Musím říct, že se mi v Krnově líbí hodně. Je třeba poděkovat vedení klubu, protože to jsou skvělí lidé a hlavně díky nim jsme vyhráli základní část. Michal Pokorný odvádí neskutečný kus práce, hokej tady dělají srdcaři.

Už víte, jestli budete v Krnově pokračovat?

Těžká otázka. Mám práci, kterou mám rád, ale je časově hodně náročná. Do toho navíc dodělávám vysokou školu. S vedením si ale sedneme a uvidíme, co bude dál.

Je o vás známo, že se kromě hokeje věnujete také fotbalu, s Kylešovicemi vás na jaře čeká boj o udržení I.B třídy…

Příští týden nám začíná sezona, takže jsem rád, že budu moct alespoň na chvíli zapomenout na hokej. Budu se sebou muset ale něco začít dělat, protože mě předběhne i babka s nákupem. (smích) Hlavním cílem je pro nás jednoznačně záchrana, uděláme proto maximum.